23. října jsem mluvila na podnikatelském standupu, který pořádalo IN-HUB Přerov pod záštitou Inovačního centra Olomouckého kraje. Večer patřil fuckupům. Fuckup je pro mě prvních pár minut, pak je to jen zkušenost, která vám otevře další cestu.
Inspirujte se lidmi, nekopírujte je.
Oslovila jsem muže, který se pohybuje ve vedení změny, učí lidi, foundery startupů, mentoruje. Člověk, který je tam, kde bych chtěla pomyslně být já. Nachodili jsme 10 000 kroků po Praze. Bavili jsme se o podcastu, kurzech, mým podnikání. A tenhle muž měl, co by dělal, jak si mám stanovit KPI, hodně analytický racionální pohled. Validní, skvělej. Střih. Sedím si s těma poznámkama a mám: „Ty jo, to vůbec není moje.“
Když vám kdokoliv řekne: „Hele, tohle bych dělal na tvým místě.“ To je inspirace. To vaše je: „Tohle je supr myšlenka, jak to může fungovat u mě, nebo tohle není moje: kašlu na to.“
Chcete být kreativní, cokoliv. Žijte to.
Když jsem říkala svý kamarádce: „Hele, chci si otevřít dveře kreativity, tvořit jinak.“
Její odpověď byla prostá: „A co pro to děláš každej den?“ (přemýšlení)...Aha. Začala jsem třeba hrát na piano a přišla jsem na to, že můj mozek díky tomu otevírá nový dveře i v podnikání. Něco chcete? Žijte to každej jeden den.
Podnikání je jako maraton. A pak začne znova.
Jednou jsem si ho zaběhla v Praze. Na 35. kilometru jsem se na to chtěla vy**at. V tu chvíli se ke mně na dva kiláky připojila sestřenice. To jsou vaši nejbližší, kteří nemusí nic říkat, jen jsou. A vy s něma v podnikání, stejně jako v běhu překonáte krizi… než je cíl: 1 kilometr, 500 metrů, lidé kolem zvrací, přecházejí do kroku. Vaše hlava to chce vzdát. V tu chvíli se učíte pracovat s hlavou, kde máte svého největšího přítele, hejtera, kouče. Kterej hlas zvítězí při běhu do finiše?
Začněte s tím, co máte. Najděte znova. Inspirujte se, nekopírujte. Dáte to. Vytrvejte, proměňujte.